Ve středu 21. 11. 2018 jsme se my žáci 6. třídy vydali do Pardubic. Škola nám ten den začínala trochu dříve, neboť autobus do Ústí nad Orlicí odjížděl už v sedm hodin. Sice jel přesně, ale problém nastal na nádraží. Vlak měl téměř 20 minut zpoždění. Protože jsme měli objednaný program v muzeu, nezbylo nám nic jiného, než použít městskou hromadnou dopravu. Přesto jsme měli mírné zpoždění a pávi, kteří se nás vydali na zámeckém nádvoří přivítat, museli počkat, až se budeme vracet. Archeolog Východočeského muzea v Pardubicích pan František Kašpárek nás provázel programem s názvem Cesta do pravěku. Expozice se nám líbila – hlavně makety domů, zbraně a interaktivní prohlížeče. Pan Kašpárek nám vše vysvětlil, ukázal a na závěr nás překvapil skupinovou prací. Každá skupina dostala čtvrtku s namalovaným hrobem a do něho ukládala obrázky předmětů podle toho, zda pohřbívali muže nebo ženu. Potom jsme zkusili vyprávět příběh své postavy – kdo to byl, jaké mohl mít postavení, jaké povolání asi provozoval.
Vyměřený čas rychle utekl a my se museli přesunout do Machoňovy pasáže, kde je vystavena terakotová armáda. Z úvodního dokumentu jsme se dozvěděli, že 1. císař dynastie Čchin – 3. století před naším letopočtem – si nechal postavit v místě nazvaném Lishan (Čína) hrobku. Areál zabírá plochu 46 km2 a je v něm pod zemí armáda více než 8 000 terakotových válečníků z období kolem roku 220 před naším letopočtem. Sochy, původně barevné, vyrobili z pálené hlíny. Bojovníci jsou vysocí 175 – 187 cm, každý je unikátní, v přirozeném postoji s rysy a gesty charakteristickými pro hodnost a funkci vojáků, důstojníků a generálů. Terakotovou armádu objevili 29. března 1974, když místní rolníci kopali studnu a narazili při tom na zlomky keramických plastik.
Následovala vlastní prohlídka a také fotografování, musíme mít přece vše zaznamenané. Při cestě na nádraží jsme se posilnili v Mcdonaldu.
Ani návrat domů se neobešel bez problémů. Tentokrát jsme museli čekat v Ústí nad Orlicí na autobus, přijel totiž se čtvrthodinovým zpožděním. Nevadilo nám to, alespoň jsme si mohli hned sdělovat své dojmy.
Fotogalerie
