Spisovatel Josef Beneš nás navštívil podruhé – tentokrát za odměnu!

Do naší školy opět zavítal spisovatel Josef Beneš, autor dobrodružné série Meďan a Koumen. Už v listopadu nás navštívil poprvé – a nyní se k nám vrátil.

Tentokrát však jeho návštěva byla odměnou pro naše žáky. Pan Beneš dětem svěřil výjimečný úkol – pomoci mu s dopsáním čtvrtého dílu jeho knihy. Zadání bylo jasné: dostaly začátek příběhu a bylo jen na nich, jak bude pokračovat. Naši mladí autoři se s tím poprali opravdu statečně! Vznikly originální, nápadité a velmi povedené texty, které jsme přepsali do počítače, aby se autorovi dobře četly. Ve výtvarné výchově pak děti vytvořily krásné plakáty na téma Jak si svítíme na planetu Lahodníků a vše společně odeslaly panu Benešovi.

O to větší radost jsme měli, když jsme se dozvěděli, že byl s pracemi velmi spokojený a některé nápady dokonce využil při dokončení svého příběhu.

Včera 18. února s námi strávil krásnou hodinu. Vyprávěl o tom, jak se dostal ke psaní, jak vznikají jeho povídky, přečetl nám dokončený příběh, který si čtenáři budou moci přečíst až po vydání nové knihy, a dokonce si s námi zahrál hru na společné vymýšlení příběhu. Děti pracovaly s chutí, fantazií i odvahou a zaslouží si velkou pochvalu za svou tvořivost a nasazení.

Setkání bylo velmi příjemné a inspirativní.

Panu Josefu Benešovi srdečně děkujeme za jeho čas, ochotu a krásnou odměnu. Velmi si vážíme jeho spolupráce a už teď se těšíme na další nápady a dobrodružství v jeho knihách.

P. Řeháková

Napsal: Ondřej Horák 4. třída

Ale Koumena něco napadlo. Chtěl, aby stoly a židle měnily svou výšku podle toho, jak rostou malí Lahodníci: ráno měly být úplně dole, odpoledne výš a večer nejvýš. Koumen to řekl Méďanovi a oba se pustili do práce. Nejdřív nevěděli, jak na to, ale po chvíli na to přišli a vydali se hledat něco, co by se jim k tomu hodilo. Jakmile vyšli, objevili obří pampelišku. Meďan měl s sebou nůžky, tak vylezl nahoru a odstřihl její květ. Potom ho spolu odnesli zpátky. Otrhali z něj žluté lístky, ale ještě před cestou zpět si Koumen všiml obrovských zelených listů. Meďan je také ustřihl a teprve pak se vrátili. Začali vyrábět. Položili jeden velký list, nasypali na něj žluté lístky a celé to zabalili. Vyrobili toho co nejvíc. Pak vyrazili na pole a tam našli zvláštní kytku. Ustřihli ji u stonku, ale všimli si jiné – ráno byla maličká, odpoledne větší a večer úplně největší. To se jim přesně hodilo, a tak ji vzali také. Nastříhali její stonek a spojili ho s měkkým vrškem. Vznikla z toho židle – měla pevný ustřihnutý stonek a nahoře pohodlnou měkkou sedací část. Všechno potom odnesli spolu s dětmi do FOFRtábora. Hned jak se Lahodníci vyspali do růžova, pustili se do výroby lodi. Nebyla to loď, kterou by pro ně postavily stroje – tentokrát to museli zkusit sami. Ze začátku jim to moc nešlo, ale postupně byli lepší a lepší. Stavěli jen ze dřeva a kůry. Když byla loď hotová, začali cvičit a vyrobili si i pádla. Meďan se posadil do lodi – byla tak akorát pro dva. Rozdělili se do dvou skupinek. Jedna cvičila ráno, druhá odpoledne až do večera. Další den ráno si všichni dali rozcvičku, krásně se protáhli a Koumen jim předal rozvrh:

• PO – rozcvička od rána do poledne
• ÚT – loď: cvičení od rána do večera
• ST – běh
• ČT – činky: ráno 30 minut, odpoledne 1 hodinu, večer 20 minut
• PÁ – výroba sportovního oblečení
• SO a NE – poloviční dávka aktivit oproti úterý

Všechno to zanesli do FOFRtábora. Byl krásný slunečný den. Meďan se vyspal do růžova, ale Koumen spal špatně. Byla středa a mělo se běhat, jenže Koumen byl tak unavený, že nemohl vstát. Lahodníci si tedy museli poradit sami.